#24: Inside

Určitě se najde více extrémních a nechutných filmů, než je zrovna Inside. Já jsem ho ale vybral protože mě totálně rozbil a určitě ho řadím mezi top filmy v exploitation subžánru (horrorový subžánr zaměřující se hlavně na psychický a fyzický teror obětí).

Inside (v originále À l'intérieur) je Francouzský horror z roku 2007 od dvojice režísérů Alexandra Bustilla a Juliena Maurya, kteří mimo Inside minulý rok vyprdli horror Livide, který podle mě ale celkem posrali. Nutno říct, že co se týče exploiterů, Francouzi fakt umí. Filmy jako Frontiéres, Haute Tension nebo Martyrs(!) jsou totální bomby. Zpátky ale k Inside.
Celý film začíná pohledem do autonehody, kde se probouzí těhotná hlavní hrdinka vedle svého mrtvého manžela. Po zhruba patnácti minutách obsahujících nezáživné kecy a jednu kvalitní haluz přichází na scénu killer. Všechno postupně graduje a když se 'vražedkyně' dostává do domu oběti, začíná totální řež bez žádných keců kolem. Příběh je celkem primitivní ale vlastně proč ne. Pro exploiter je ideální a funguje fakt dobře.

Když jsem říkal, že film není moc extrémní, tak jsem vlastně trošku kecal. Už jenom fakt, že je hlavní postava těhotná není jenom tak. Dalším extrémem je rozhodně nadprůmerný počet obětí, galony krve (závěrečné scény už jsou praktický jenom rudé) a samotné gore. Gore scény jsou boží. Kamera neuhýbá mimo záběr a všechno je pěkně in yo face. Poslední scéna je pak totální bloody šílenost. Arsenál vražedných předmétů čítá nůžky, pletací jehlice ale i střelné zbraně. Za zmínku stojí výkony obou hlavních postav, zejména výkon Béatrice Dalle, která tu hnusně vypadající psychopatickou svini zvládla geniálně. Náběh na killing spree se dá vydržet a film trvá cca 80 minut, což je pro tenhle druh horroru ideální.

Hodně lidí u filmu kritizuje nelogiku a debilní chování policajtů. Já na tyhle věci u takových horrorů většinou seru. Jo, jako co je moc,to je moc ale tady to podle mě filmu zas tak nevadí. O reakcích poldů to podle mě fakt není. Jestli chcete čumět na nějakou boží zápletku, pusťte si nějaký thriller a držte hubu!
Já Inside rozhodně doporučuju a sere mě, že jsem ho viděl až letos. Nechápu, jak po tak super věci mohli tihle režíséři natočit takové hovno jako Livide, který má v sobě snad všechny dementní horrorové klišé. Nasrat na Spectera s jeho dvěma hvězdičkama!

#23: Cyriak

Každý průmerný internetový feťák už se někdy s Cyriakem musel setkat. Hodně lidí o tom ani nemusí vědět ale je to tak. Jeho legendární Gify se dneska válí už skoro všude. Já si na něho po delší době zas vzpomněl díky koncertu Ostravských BBYB, kdy použili jeho díla jako část projekce. 

Cyriak je teda Britský Animátor. Pro tvorbu animací využívá kombinaci programů Adobe, Photoshop a After Effects. Jestli někde na netu uvidíte totálně vytripovaný gif, autorem bude nejspíš zrovna Cyriak. Do svojich gifů nejčastěji používá ksichty od převážně bristkých celebrit a politiků. Ksichty pak např. morfujou ve vesmíru, blijou stejný ksicht, rotujou a přibližujou se na stejný ksicht apod. Dalším specifickým objektem v animacích jsou zvířata, hlavně ovce, medvědi nebo krávy. Tohle jsou však jenom dva příklady z milionu toho, co Cyriak stačil na net vysrat. Nebudu tu popisovat co se v klipu děje a dám rovnou ukázku.

Každé takovéhle video (hlavně z Cyriak youtube channelu) je podmáznuto Psychidelickou 8-Bit hudbou. Jo. I za audiem stojí Cyriak. Pro tvorbu hudby používá FL studio. Jako nashledanou přihazuju jeho vlastní animation mix, který zároveň obsahuje moji nejoblíbenější pecku. Cyriak je prostě génius ve svojem oboru. Nic šílenějšího nebo lepšího co se týče tohoto odvětví ani nehledejte. Každé video pochází z Cyriak youtube channelu, takže se klidně přes ně můžete proklikat na další jeho klenoty.

#22: Phantasmagoria

Dneska budu psát o hře. Jo, hry se tady ještě neřešily.

Že za ty roky vzniklo už kurva hodně vyjetých her, to musí být všem jasné.  Kdo sleduje Angry Video Game Nerda, ten určitě ví že se solidní bizáry začaly objevovat už na starých nintendo videohrách. Jeden příklad za všechny - Baby Moses ze série 'Bible Adventures' alias vem  bejby Mojžíše a dones ho na konec levelu. Od té doby to šlo poměrně dále. Já jsem se však zastavil v roce 1995. 

To totiž vznikla kultovní Phatasmagoria od vývojářů že Sierry On-Line. No už jenom ten název je bomba. 

Phantasmagoria je horrorová adventura, ve své době unikátní tím, že byla onzačena jako 'interaktivní film'. Celá hra se odehrává ve starém creepy domě, který procházíte s hlavní hrdinkou Adrianne. Hře taky na bizáru přidává fakt, že jsou postavy zdigitalizovány. To znamená, že se normálni lidé objevují v herních texturách. Vypadá to celkem debilně ale bez tohohle detailu bych o téhle hře nepsal. Všechno doprovází pure satanic soundtrack. Nutno dodat, že o rok později vyšla dvojka s epic ponázvem 'A Puzzle Of Flesh'.

Hlavním důvodem proč ale píšu zrovna o této hře jsou filmové scénky, které jsou na svůj rok výroby a na fakt, že jde o hru, dost brutální. Během hrání tedy můžete vidět například zaražení flašky od vína do oka, rozseknutou hlavu, nebo třeba udušení ženské velice unikátním způsobem...

 

Troufám si říct, že Phantasmagoria má na svědomí aspoň pár deviantů, kteří tohle jako malí zmrdi pařili. Hra byla ve své dobře zakázána v Austrálii, a v dalších zemích dostala označení nejvyššího warningu, kvůli zobrazování násilí. 

A přesně proto jsem tuhle srandu vybral. I přesto, že jsou dneska hry už určitě víc násilnější, neviděl jsem víc (doslova) grafickou hru než tuhle. Je sice pěkné, že někomu v Manhuntu někomu rozbodáte oči střepem ale furt se bodá jenom do postavičky :-) . pa!

#21: Mermaid in the Manhole

Mermaid in the Manhole

 

 Takže obecně. Mermaid in the Manhole, v originále 'Manhoru no naka no ningyo' je romanticko-horrorová 'fantasy' hodinovka z roku 1988. Film je čtvrtým dílem série 'Guinea Pig'.

Guinea Pig je šestidílná Japan-Shock série. Tvůrcům jde hlavně o jedno, a to co nejvíc znechutit obecenstvo za každou cenu. První dva díly se soustředí na ultimátní torturu v podobě fake snuff horroru se snahou přesvědčit lidi, že jde o opravdový masakr. Gore provedení v těchto filmech je dost kvalitní, například scéna s vypíchnutím oka smrdí po internetu v podobě gifu už pár let.  Trojka v tomhle moc nepolevuje ale je dělána jako komedie. Čtvrtý díl je však úplně něco jiného a v žánru snad nemá ani obdoby.

 Už podle názvu někdo může tušit, že nejspíš půjde o nějaký bizár. Jo, taky bych si asi nepůjčil horror, který má v názvu mořskou pannu.

Příběh je však poměrně prostý. Malíř se fláká po městě. Aby nasál inspiraci pro své díla zamíří do stoky. Tam se setkává s mořskou pannou. Pro umělce terno jako svině. Bere jí domů, nakládá ji do vany a po chvíli zjišťuje, že panna trpí divnou, rychle se rozvíjející nemocí. Malba včetně veškerého hnusu začíná.

Jak už jsem psal výše, tvůrci se snaží znechutit diváka za všech okolností. Tady jdou na to s pomocí bublavého hnisu, hmoty přípomínající žluč prohnanou černobylem a červy, kteří by se dali počítat po kilech. To všechno na těle zmutované Japonky. Pro docílení ultimátního hnusu jsou používány statické záběry na tekoucí  hmoty z těla panny a na praskající nádory, ze kterých se pomalu táhnou červi všeho druhu . V polovině  už je to všude okolo. Infekce graduje. V  celém filmu se jinak nekoná žádný gorefest (teda až na konec, nějak se ta mrtvola uklidit musí, žejo), jak by fandové téhle sérky podle předchozích dílů asi čekali. Brutalitu něčekejte, hnus jo. Film rozjedete klikem na obrázek pod tímhle. 

#20: Hermann Nitsch

Po několika písničkách a zvířecích dětech  se na moment opět zamíříme k umělecké činnosti.  Naposledy jsem představil Francouze - Oliviera De Sagazana. Dnes se půjde ještě o kousek dále. Ono když jde o bizár, který pochází se stejné země jako Fritzl, tak musí být všem jasné, nepůjde o srandu.

Hermann Nitsch

 

Tenhle Rakouský šílenec, narozen ve Vídni roku 1938 je považován za nejvýznamnějšího představitele Vídeňského akcionalismu a za mě osobně jde o jednoho z  nejbizarnějších umělců vůbec. Mimo výtvarnou stránku se Nitsch taky zabývá skládáním hudby.

Nitsch používá zejména velkoformátová plátna, na která 'maluje' hlavně tmavější barvou. Výsledek si můžete představit zhruba jako vymačkané střevo na ubrus . Plátna jsou zhotovována ručně bez použití štětců. Tyto plátna následně spojuje s ostatníma a nechává je vyvěsit. Mimo to se Nitsch zabývá i klasickou malbou.

Proč jde ale  o takový bizár? Hlavní ideou tohoto umělce je totiž jeho 'Divadlo Orgií a Mystérií'. Jde o projekt, který spojuje umění s ritualizací. Při těchto výstavách dochází například k obětování zvířat. Vnitřnosti mrtvých zvířat jsou následně použity jako malířské náčiní a doplňky pro další Nitschova díla.

Výstavu obyčejně zdobí rozdupané ovoce, nazí lidé, vykuchaný dobytek (krávy, prasata...) zavěšený jako v řeznictví, lidé naaranžování jako rozkuchané mrtvoly, nebo jako ukřižované oběti a  kýble s vnitřnostmi umístěné po celém objektu. Pro větší efekt je celá výstava (včetně Nitscheho se svými pomocníky) stylizována do bílé, která je nejčastěji potřísněna rudou barvou, v nejčastějším případě zvířecí krví. Celková stylizace připomína solidně ujetý fake snuff film.

Nitsch S touto exibicí už projel skoro celý svět. V roce 1998 uskutečnil šestidenní slavnost na svém zámku v ještě bizarnějším ražení. Je asi všem jasné, že Nitschovo umění smrdí šíršímu konzervativnímu publiku. Za tyto akce byl už taky  třikrát odsouzen. 

Já myslím že je čas se bez dalších zbytečných keců vrhnout na video, mapující Nitschovo divadelní dění, které hovoří za vše. 

#19: Feral Kids part II: Oxana Malaya

Jsme tu zase. Je na čase se na chvíli odmlčet o umělecka jakéhokoli směru a podivát se na nějakou solidní retardaci.Po krátké odmlce kout opět poskytuje Specter s jeho podivuhodým pátráním po Feral Kids.

Feral Kids: Oxana Malaya

V dnešním díle Feral Kids se podíváme na Oxanu a její dětství strávené v psí smečce.

 Oxana se narodila v roce 1991 a nalezená byla ve věku 8 let. Našli jí v psím výběhu, kde žila společně se psy. Rodiče se nebyli schopni o Oxanu postarat, protože byli závislí na všemožných dobrotách, které na Ukrajině vaří a ve 3 letech ji nechali venku na pospas osudu.

Oxana se ukryla v psí boudě za jejím domem. Psi se Oxany ujali a ona si adoptovala jejich chování a zvyky. Oxana si přivlastnila většinu psího chování, takže uměla štěkat, výt a pohybovat se jako pes (viz. fotka a video). Dokonce si očichávala jídlo, předtím než ho snědla. Jediné slova, které si ze svého dětství pamatovala, bylo „ano“ a „ne“. Často v noci opouštěla boudu a vydávala se hledat potravu. Jedla skoro všechno, co našla, takže musela jíst odpadky, syrové maso a dokonce i mršiny zvířat. Její smysly se také přizpůsobily, takže měla extrémně vyvinutý sluch, čich a zrak.

Oxana mohla být nalezena mnohem dřív, ale sousedi její přítomnost ignorovali. Sociální úřad umístil Oxanu do dětského domova, kde se ji snažili naučit lidské chování. Ve 20 letech se naučila znovu mluvit, ale nikdy se celkově nezotavila. Osvojila si základní lidské chování a jedná jako člověk, ale její psychika utrpěla nenávratné škody. Nejraději tráví čas se psy a nikdy nepřestala spát v klubíčku. Trpí mírnou retardací a pří náznaku sebemenšího stresu se začne chovat jako pes. Zbytek svého života stráví v institutu pro mentálně choré.

Video o Oxaně v Aj, hned ze stratu je vidět její typické chování a držení těla, když byla nalezena.

V dalším díle se podíváme na opičího chlapce z Ugandy, který byl svědkem vraždy vlastní matky a utekl z domu do džungle.

-Specter

#18 : double TOP 5: Creepy Songs

V dalším hudebním okně tohohle blogu opět nezažijem příliš mnoho bžundy. S Chirurgem jsme si zadali celkem obtížný úkol a to vybrat Topku písní, které jsou vyloženě k posrání. Aby jsme se nehádali kdo má víc creepy vkus, postujem svoje TOPs oddělně. Předem zvažte, a následně si užijte poslech...

TOP 5 by Lukács

#5: Aphex Twin - Come to Daddy (Come To Daddy EP)

abych se na chvíli odsmrděl o metalu, nebude od věci začít jinde. Konkrétně v elektronice.Za sebe vybírám (už podle názvu) creepy věc 'Come to daddy' od IDM experimentátora Aphex Twina. Můžeme pochybovat o tom, zda AT někdy udělal normální track a tohle není žádná výjimka. Creepy synťák, rozsekané breakcorové bicí a zejména vokál opakující fráze "I want your soul" a "Come to daddy" tvoří z tohohle tracku ultimátní hymnu pro pedofily. Když si tenhle zážitek navíc obohatíte náležitě creepy videem, tak to fakt stojí za to.

#4: Thorr's Hammer - (Norge Dommedagsnatt EP)

Je škoda, že banda Thorr's Hammer dala za svou existenci jenom jedno EP, protože kdyby šlo ve všech případech o takovéhle bahno, byl by svět zas o něco hnusnější. Norge ze začátku nastavuje díky ponurému ženskému vokálu poměrně pohřební atmosféru. Zdá se, že nejde o nic speciálního, když najednou MRD. Kapela jebne do kytar a sluníčková nálada je najednou pryč. Po malé chvilce opět nastoupí ženský vokál, teď ale v podobě brutálního growlu, který by klidně mohl zahanbit i několik chlapských metalových vokálů. Naprosto boží věc pro pohřební obřady.

#3: Portal - Outré (Outré)

Co by to bylo za creepy song list, kdyby tu chyběly nějaké pořádné hluky. Můj hlukový přídavek však bude od kapely, která se na noise obyčejně neorientuje. Nicméně, jestli si chcete zkusit, jak to asi zní na cestě do pekel, hned zapínejte. 
Jak už jsme zmínil v předešlém koutu, Portal jsou jednou z nejtemnějších hudebních věcí vůbec. Dalo by se vlastně jet náhodně prstem v jejich diskografii a dát tu cokoliv. 
Outré ze stejnojmenné desky bez žádné srandy kolem na posluchače háže nezřízenou hlukovou atomovku. Všechno navíc postupně graduje a aby toho nebylo málo, hluk občas obohatí i Curatorovo evil hučení.

#2: Sunn O))) - Aghartha (Monoliths & Dimensions)

Je jasné,že tady Sunn prostě nesmí chybět. Tahle specifická doom banda z New Yorku prostě ví jak na to. Jejich koncerty v kostelech (kde se mimochodem při v vstupu fasují špunty do uší) musí jednoznačně být zážitkem na celý život.
 Jako jejich nejvíc creepy věc jsem vybral "Osmnáctiminutovku 'Agharatha'. Track na nic nečeká a hned od prvního tónu vrhne klasický Sunn O))) riff natažený až doprdele. Atmosféra najíždí. Někde před polovinou songu začne pomalu nastupovat ponurý vypravěčský vokál připomínající Miloše Zemana na heráku. Aby toho nebylo málo, jsou pro dokreslení ke konci přidávány zvuky praskání, šumu a hučení.
No a teď si teda sedněte, zalistujte v Lovecraftovi a pouštějte Sunn. Ideální věc pro deštivé dny strávené v chatě u lesa.

At the poles of the world
In the labyrinth of lost directions
Mankind's falsehood is the weight of gravity
Current current current

#1: Diagnose: lebensgefahr - Transfromalin (Transformalin)

Jestli jsou ty povídačky kolem Nattramna kecy nebo ne je teď celkem jedno. Hlavní je, že to pěkně dokresluje tohle nechutné atmo. 
Ve zkratce se povídá o tom , že se frontman black metalové kapely Silencer řezal při nahrávání do rukou, aby vyloudil ten nejhnusnější scream. Následně si  prý uřezal ruce, a nahradil je prasečíma nohama. Potom, co zarazil sekeru do mozkovny malé holčičky na pískovišti měl být převezen do psychiatrické léčebny, kde měl následně vzniknout projekt Diagnose: Lebensgefahr . A z toho taky pochází pecka 'Transformalin'. Usměrněný hluk doplněný o občasné mlácení bicích vytáří totálně schizofrenní atmosféru. Když na scénu přichází vokál s hláškou 'PULL OUT MY TEETH', tak končí veškerá prdel. Takhle nějak si představuju totální dno.

Za mě je teda těžko říct, jestli je tohle umístění relevantní. Berte to teda spíš jako seznam, než jako žebříček.

TOP 5 by Chirurg

 A máme tu pět skladeb, ze kterým mi leze mráz po zádech. Bojím se divných věcí, takže nevím jestli každý bude naplno souhlasit. Ale čekají nás masový vrazi, zoofilie, sebepoškozování a jiné utrpení, takže to bude určitě bžunda. 

5. Bile - Suckpump (Suckpump - 1994)

První kapelou na tomto seznamu jsou američtí Bile s jejich debutem "Suckpump". Ale toto relativně ok industriální album končí touto schýzou. Tenhle ambientní hukot obsahuje tolik divných a creepy samplů, že jen tak z hlavy nevyleze. Viz různé výkřiky, bzučení much nebo náhodný zvuk pochodu. Ale ten hlavní je samozřejmě borka, která podle toho jak to zní, zažívá kvalitní orgasmus a najednou se ozve osel. Co se k čertu děje v téhle písničce?! Pokud Vám zoofilie při zvucích poletujících much nepřijde creepy, tak nevím. Ale aspoň, že úplný konec songu je povznášející a pozitivní. Nicméně tato písnička nastaví standart dalších čtyř, co budou nadcházet. Pokud nemusíte podobné hlukové stěny, tak mám pro Vás špatné zprávy. Ehm, spoilery.

4. Intestinal Disgorge - Abject Horror (Abject Horror - 2012)

IxDx je velice sexy kapela. Ať dělají goregrind bordel o 50ti skladbách, nebo čirý hluk, tak vždy patří mezi největší extrém co lidské ucho uslyší. A albem "Abject Horror" si asi řekli, že udělají něco, co odradí každého. Nicméně relativně překvapili závěrem alba, což se dá popsat jako nějakou noisecorovou psychedelii na DMT.  Věci skřípou, bzučí a vše zní, jako kdyby se hudba bortila. Ano, zní to jako vražda hudby; čirý teror. Sluchátka přestávají fungovat, děti brečí a slabé povahy už dostali mozkovou mrtvici. Album "Abject Horror" je zdarma pro stažení, ale neříkejte, že sem Vás nevaroval! 

 

Tento přesný song na Youtube není, tak zde je podobný

3. Deathpile - Kenworth (G.R. - 2003)

Chtěli jste někdy slyšet, jak to zní masovému vrahovy v hlavě (za předpokladu, že jedním nejste)? Deathpile je násilný powernoise projekt Jonathana Canadyho (také Dead World a Angel of Decay) a album "G.R." má fungovat jako sonda do mysli sériového vraha Garyho Ridgwaye. Ten má na starosti smrt 50ti žen, ale přiznal se k dvojnásobku. Celé album působní jako jeden obrovský záchvat hnaný sexuální perverzí, nenávisti k ženám a násilím. Song "Kenworth" a jeho stěna hluku opravdu zní jako pulzující psychotická nenávist. Zkreslené samply z výslechů tomu dodávají značnou dávku nepříjemnosti a projeví se i sám Gary. Deathpile jsou neskutečný nápor na Vaše smysly. Pravá hudba pro pravé psychopaty.

They even call me G.R.

They think thats fucking funny...

Whos laughing now?

2. Dead World - Orgy of Self Mutilation (The Machine - 1993)

Jo jo, další pan Jon Canady (je snad něco co neumí). Američtí Dead World jsou snad nejvíce přehlíženou kapelou industriálního metalu. Což je škoda, protože neznám jinou kapelu, která dokáže složit takto temné a mrazivě creepy písně. A "Orgy of Self Mutilation" je naprostý vrchol. Vždycky jak ji slyším, tak se musím dívat po místnosti, jestli náhodou za mnou něco nestojí. Pustit si tohle o půlnoci v absolutní tmě do sluchátek je zážitek. Hudebně je to velice jednoduché, neustálá smyčka s pár samply a místy operní zpěv, ale svou jednoduchostí je to geniální. Kdyby na konci bylo nějaké hlasité třísknutí, tak se poserete až za ušima. Zároveň celé album "The Machine" mi připomíná sérii šok-dokumentů Traces of Death a její hustou atmosféru plnou mrtvých, rozpitvaných, popravených a nemocných lidí. Ideální creepy kombo bych řek. No a teď běžte poslechnout nějaké Dead World sakra! Zlepší Vám život!  

1. Cattle Decapitation - Men Before Swine (Humanure - 2004)

Tento song obsahuje něco, co ostatní nemají a proto je číslo jedna. Všechny ostatní jsou velice zneklidňující, děsivé a všeobecně creepy, ale ani jeden z nich neobsahuje autentickou audio nahrávku z jatek, kde trpí živé prasata. Američtí Cattle Decapitation jsou proslavení svým vegetarianismem a jako milé překvapení pro nás konzumenty masa nechali tento track. Do jakési strojové kakofonie je vsazeno nebohé kvičení prasat a urážky zaměstnanců, kteří se tím očividně baví. Vegetariána to ze mě hned neudělalo, ale prasátek je mi líto, protože tohle opravdu nezní jako bezbolestné zacházení. Myslím, že tenhle song se s ledovým klidem poslouchat nedá a něco se ve člověku hne. Ale to by pro dnešek stačilo, děte spát, hezké sny. Ať se Vám zdá třeba o prasátkách.

... Počkat.   

Takhle teda vypadají naše výběry creepy songů. Rozhodně se s podobnými žebříčky budeme vracet. V jednání jsou zatím Deppresive a Bizarre song lists. Doufáme, že si tuhle seanci pořádně užijete. My zatím jdeme hledat nějaké další hnurdy. pa

#17: Bizarre/Creepy animated characters

Meine TOP 5 Bizarre/Creepy animated characters

Dneska něco o poměrně divných animovaných postavách. Nevím jestli je pořadí úplně adekvátní. Snažil jsem se totiž vybrat něco od každého druhu určité animace (v tomhle případě teda Kreslená, Anime, digitální/flash, objektová animace). No nic..jedem.

#5 Teenage Mutant Ninja Turtles: Krang 

Kdo nemá rád Želvy Ninja? Já osobně jsem v dětství měl nahrané všechny filmy na kazety, a rotoval je až do totální destrukce. Pojmenoval jsem svou želvu Donatello, a v půjčovně jsem si pravidelně půjčoval animovanou verzi.

A u téhle verze teda začnu. Já nevím na čem tvůrci při výrobě tohohle seriálu zrovna frčeli, ale udělat jako hlavního Villaina Mluvící mozek s chapadlama mi přijde jako solidní bizár. Když se navíc přidá fakt, že se Krang nechal přenášet v nějakém ujetém androidím břiše, musí být jasné, že tahle šílenost musela rozstřelit několik stovek dětských fantazií. Za mě teda Krang, který mimochodem vypadá jako rozpůlený Demon z Dooma II musí mít své místo.

#4 Shiki: Megumi Shimizu

Protože moje znalosti o Anime končí u Cesty Do Fantazie a Pokémonů, dozvěděl jsem se o tomhle od jedné kámošky. 

Shiki (US název Corpse Demon) je teda Japonský anime seriál z roku 2010. Protože jsem to zatím neviděl, tak ani moc nevím co je tahle černooká creepy věc zač. Po projetí pár videí nasekaných ze scén z tohohle seriálu na youtube jsem se ale dozvěděl, že jde o upírství. Když jsem pak navíc viděl scénu (Kde mimochodem hrál Dragula od Roba Zombieho, FUCK YEAH!), kde tahle Megumi dělá pohyby podobné těm, co dělala Regan z Exorcisty, musel jsem to tu dát. Za mě teda čtýrka.

#3 Toy Story I:Baby face

Jestli mi teda Krang přijde jako největší bizár, musí být i něco , co mě vyloženě děsilo(hlavně jako děcko). 

Za nejvíc scary věc z pohádek pro děti rozhodně určuju Baby Face z Toy Story...a vlastně celý Sidův dark pokoj, který třeba ještě obsahoval takovou zvrácenost, jako barbie nohy spojené s jeřábem.

 Panenky dokažou být už samy o sobě kurevsky creepy, a co teprv, když ji někdo urve hlavu, vyškube vlasy a připevní ji na retardovanou chodící  pavoučí konstrukci. 

Tuhle šílenost bych se klidně nebál srovnat  s Chuckym z Dětské Hry (Jo, Chucky mi přijde creepy as fuck). Za tohle trauma třetí místo zaslouženě.

#2 Salad Fingers: Salad Fingers

Za nejpopulárnější animovanou ujetost můžu myslím s klidným  svědmomím určit youtube sérii Salad Fingers. Lidi cpou SF kam můžou, nosí trička,  a skoro každy díl se na youtube dotýká hraníce deseti milionu views.

Osobně mě celkem udivuje že taková debilní disturbing věc je tak populární. To však nemění nic na tom, že je SF kvlt jak kráva. Rádoby surrealistická myšlenka, retardované dia(mono)logy, a vyfetovaná hudba dělají atmo jak nechceš. 

Já teda přikládám jeden z mojich nej(ne)oblíbenějších dílů, který při každém dalším shlédnutí ještě více nechápu.

 

#1 Otesánek

Nikdo asi nepochybuje o tom, že je Švankmajer nejujetější Český režisér. Ten kdo jo, ať si hned najede zamilované maso, rádoby surrealistickou vyjebanost Šílení, a hlavně teda Otesánka - jednu z nejdivnějších věcí, kterou jsem v České kinematografii asi viděl. 

Je sice možné že mi to přišlo tak moc vyjeté proto, že jsem to viděl zhruba v jedenácti letech, ale od té doby jsem to už fakt nechtěl vidět znova. Pár scén si dobře pamatuju ještě dneska, a fakt nevím, proč bych se měl chtít dívat na Žilkovou kojící kus oživlého dřeva. Tohle se prostě musí vidět (nebo taky radši ani ne). Fuck you Švankmajer, a taky Fuck you pro mojeho fotra, který mě neposlal spát!

 

#16: Feral Kids: Genie

Dalším bizzare topicem je série o divokých dětech (feral chidren) a jelikož má Dantez moc práce se šňupáním  Red Bullu, tak se o příspěvek postarám já (Specter).

Feral Kids

Divoké děti byly izolovány od lidského kontaktu ve velmi mladém věku a neměly skoro žádné zkušenosti s lidským chováním, výchovou a jazykem. Většina z nich proto neumí moc mluvit a jejich chování se odvíjí podle toho, v jakém prostředí vyrostly. Takže pokud vyrostli se psem, chovali se jako pes. Některé se staly obětí  "starostlivých rodičů"  a nikdy nespatřily světlo světa. Ostatní byly týrány, opuštěny nebo vychovány zvířaty.

Genie

         Dnešní, první a nejznámější případ divokého dítěte je o Genie. Genie byla 13 let zavřená uvnitř pokoje, kde byla buď připoutána k židli,  nebo zavřená ve spacáku v její postýlce, která měla povrch vyrobený z železa. Židle měla uprostřed díru, takže Genie ani nechodila na záchod. Za tímto týráním stál její otec, který ji mlátil klackem a štěkal na ní kdykoliv promluvila. Aby toho nebylo málo, tak zakázal všem jeho dětem a manželce mluvit s Genie, takže její slovník obsahoval kolem 20 slov. Těchto 20 slov obsahovalo dvě hlavní fráze, v originále "stop it" a "no more". 

         V roce 1970 se Genie objevila na sociálním úřadu, kde jí přivedla její matka a chtěla prachy a výhody kvůli slepotě, kterou Genie trpěla. Poté co odhalili její skutečný věk, který tipovali na 6, zatkli rodiče a její otec si před začátkem soudu prohnal kůlku hlavou. Genie byla v péči lékařů několik let. Po léčbě zvládla odpověď jedním slovem a naučila se oblékat. Některé zvyky ji však zůstaly, například její typická "králičí chůze", kdy držela ruce před tělem stejně jako králík. Genie dělala pokroky, ale nakonec skončila u náhradních rodičů, kteří ji týrali, a zase přestala mluvit a bála se komunikovat. Dnes žije v ústavu a je považována za jeden z nejextremnějších případů sociální izolace.

         Doporučuju celý dokument o Genie v Aj. Pro lemry:  v 0:05 je její pokoj a 0:13 je vidět její „králičí chůze“.

Film o Genie

         V dalším díle se můžete těšit na Oxanu, kterou její rodiče závislí na heráku vyhostili ve 3 letech z domu. Oxana  potom strávila většinu jejího život v psí společnosti. 

-Specter

#15: Sopor Aeternus

Zdravím. doufám že máte všichni super náladu, protože je čas se podívat na dno největší deprese a mizérie. Všechny emo pozůstatky si dnes přijdou na svoje. Nebude to legranda.

Sopor Aeternus

Jak jsem teda řekl(napsal). Více depresivní věc jenom těžko hledat. Po osvětlení Sopor příběhu všudypřítomná depk dokonce i narůstá.

Co je teda vlastně Sopor Aeternus? Jde o Německý darkwave hudební projekt Anny Varney, která se narodila jako muž. (jo, už po první větě to začíná být weird) .

K pochopení celé této šílenosti je nutné se vrátit pár dekád zpátky. Tehda ještě jako malý kluk vyrůstal "Sopor" se svou matkou, která  na něm testovala extrémní (zejména) psychickou tyranii, spojenou např. se zavíraním do sklepa. Podle rozhovorů se prý už v těchto dobách začala zjevovat touha po "Soporovo" ženském já. V přítomnosti o sobě promlouvá jako o shemale.

Anna Varney sama tvrdí, že prožila 30 let v extrémních stavech depresí, strachu, a samoty. Tyhle stavy vedly až k dočasnému oslepnutí.

Po tomhle zajímavém  příběhu vyrůstání zakládá hudební projekt "Sopor Aeternus and The Ensémble of Shadows"(The Ensémble of Shadows však není skupina), který má fungovat zejména jako autoterapie . Od roku 1989 je teda všechna depka  razantně ventilována do více než deseti alb, a EPs. V hudbě jdou slyšet zejména prvky a nástroje z renesanční a barokní muziky. Sopor  nikdy neudělala live vystoupení. Nemá totiž prý zapotřebí hrát  pro lidi, které nezná.

Kolem téhle bytosti navíc kolují na netu celkem zajímavé pověry. Například to, že prý odkoupila starou márnici uprostřed lesů kde žije sama, což musí zaručeně člověka mírnit od stavu deprese. Dále se prý stýká minimálně s lidma celkově. Například s labelem kominukuje jen po internetu. Stejně je to i s rozhovory, které jsou i na internetu poměrně rare.

Mimo depresivní muziky Sopor taky tvoří neméně depresivní fotky, kde působí jako model. Soporovo přirození je na fotkách odebráno digitálně. Sám sopor si odmítá uřezat dick proto, že je to prý  "v rozporu s jeho duchovní  otázkou".

#14: Olivier De Sagazan

Tak teda jo. Už tady byly filmy, hudba, plaga, divní lidé, nebo ujeté tv pořady. Teď je čas na trochu zvrácenosti, a ujetosti v umění... pro mě osobně jednu z těch více ujetých věcí, co znám.

Olivier De Sagazan

Nějakou dobu zpátky jsem na netu objevil strašně divné video s názvem "Transfiguration", o kterém měl taky být celý tenhle part. Při psaní jsem však objevil člověka, který za tímhle výsmahem stojí.

tvůrcem videa je Olivier De Sagazan, což je Francouzský malíř, a sochař, původně z Conga. O tom, že jsou jeho skulptury dost creepy se přesvědčte sami.

To však není to hlavní. Prioritou tohoto koutu mělo být zmíněné video. Po přečtení pár zdrojů jsem se dozvěděl,  že má jít o takzvaný "Bodywork" což znamená, že umělec používá jako plátno vlastní tělo. Samotný umělec to popisuje takto... 

De Sagazan builds layers of clay and paint onto his own face and body to transform, disfigure and take apart his own figure, revealing an animalistic human who is seeking to break away from the physical world. At once disquieting and deeply moving, this new body of work collapses the boundaries between the physical, intellectual, spiritual and animalistic senses. The artist states: “I am interested in seeing to what degree people think its normal, or even trite, to be alive.”

 

Mimo to jsem našel i jeho další videa, které svojí bizarností před původním rozhodně moc neztrácí...

#13 : Top 10 Disturbing Scenes

Je tady další epizoda bizár koutu. První na novém blogu, který se bude věnovat speciálně těmto prasečům, a taky první který nemám na svědomí já. 

O dneční příspěvek se postaral můj kámoš Chirurg z One-man grindového projektu !18!, který mimochodem zanedlouho vysere nové CD "18 Přikázání Nenávisti". Pome nato!

TOP 10 disturbing scén EVER

By: Chirurg

Intro

Co je deset nejhůře stravitelných, znepokojujících, nechutných, šokujících, kontroverzních, zneklidňujících nebo jedním krásným anglickým slovem DISTURBING scén vůbec? Na tuto otázku se pokusím odpovědět, co nejlépe můžu. Berte v potaz, že sem neviděl každý film v existenci a proto jisté scény můžou chybět. Toto je tedy, TOP 10 disturbing scén v kinematografii, mýma očima.

Warning!!!

Budou zde  masivní a totální spoilery, takže pokud nechcete mít určitý film zkažený, tak bych radil přeskočit na další. Hezké čtení, enjoy.

10. Schramm (1993) - Penis + hřebíky + stůl = ?

Takže hned zostra! Schramm je poměrně neznámý kus perverznosti od režiséra Jörga Buttgereita, který je známý hlavně Nekromantikem. Není to nijak složitý film; je o tom, že není jednoduché mít kolečko víc. Protože by Vás třeba mohlo napadnout, že přibít si předkožku ke stolu bude dobrý nápad. Opravdu vzácně odvrátím zrak, ale co se týče této scény, tak se radši budu dívat do země. Snad tři hřebíky (zas tak důkladně jsem je teda nepočítal) projdou skrz nebohý penis do stolu, kde ho přibijí. Ale aspoň, že si borec namaloval tečku, kde má tlouct. Jak staré pravidlo říká - dvakrát měř, jednou řež... tluč. 

9. Threads (1984) - Atomový výbuch

Threads není veselý film. Popravdě ani neznám méně veselý film. Nikdy jsem neviděl tak opravdu mrazivě chmurný, temný a naprosto zoufalý film. Pokud chcete naráz navodit depresi, tak se podívejte na tento klenot britské kinematografie. Vybrat jednu scénu z tohoto filmu bylo strašně těžké, protože opravdu celý film je tak nepříjemně disturbing, že se chce člověku brečet.  Nakonec jsem vybral samotný výbuch atomové bomby, protože je to asi ta nejvíce hrůzostrašná scéna z celého filmu. V momentě exploze celý film najednou vypne jakýkoliv zvuk a v naprostém tichu můžeme sledovat, jak se naprosto vše taví a bortí. A když tedy nakonec vše ustane, tak jdou vidět dezolátní ruiny tehdejšího Londýna, který je teď posetý zkázou a spálenými mrtvolami. Není příjemné vidět nukleární holocaust a čeho se vice bát, než atomové války. Threads...ideální film na první rande.   

8. Cannibal Holocaust (1980) – Želva

Cannibal Holocaust, kult všech kultů. A kdo viděl, tak jedna scéna ho bude pronásledovat nadosmrti. Samozřejmě, že želva. Cannibal Holocaust není první film svého žánru, který by zabil živé zvíře, ale v předchozích se vždy jednalo o hady nebo myši. Cannibal Holocaust vztáhl ruku na nevinou roztomilou želvu, usekl ji hlavu, stáhl krunýř a vykuchal. Film jsem viděl strašně mladý a v té době jsem měl doma dvě želvy, a dokážete si představit, jak to se mnou zamávalo. Chudáka želvy je mi do této doby strašně líto, ale ani její obětování nestačí na pozici číslo jedna.

7. Muzan-e (1999) – Menstruační sex

Chvíli sem uvažoval, jestli tyhle japonské chlívárny tady vůbec mám strkat, ale oná jedna scéna z neskutečné undergroundové špíny Muzan-e mi utkvěla v hlavě. Zbytek Muzan-e je standardní fake snuff, ale pornografická scénu s borkou, která menstruuje se objevila z čista jasna. Člověk si myslí, že budou točit další nudné porno, ale naráz přijde rudý příliv. Z borky to teče jak z bravka, a borec se v tom vesele šplouchá jak malé dítě. Dokonce jako klimax vytáhne zuby krví nasáklý tampón. Horší soulož jsem neviděl. Úplně ke konci je krátký rozhovor s tím borcem a ten si ani ruce neumyl. Takže mává cigaretou s prsty pokrytými zaschlou krví. Tohle už nikdy. Ale díky bohu, ze genitálie jsou cenzurované. Protože Ježišmarja, to by bylo tak obscénní, žebych to neunes. Japan logic... 

6. August Underground Penance (2007) - Kuchání

August Underground Penance posunul laťku fake snuffů na takové maximum, že už si nejsem jist, jestli je to vše tak fake. Od předešlých dílů je tento točený digitální kamerou (ne žádnou VHS kamerou) a proto si můžete užít každý žaludek-obracející nechutný detail v HD. Také je to jediný díl, kde se opravdu odehrává skutečné drama mezi postavami a mnohdy jejich hádky a nevraživost k protějšku jsou daleko více disturbing, než galony krve. V Penance se spolu s kupou těl hroutí i duševní zdraví a lidskost postav. Předešlé dva díly jsou určitě více nechutné, ale tento je daleko vice znepokojující na psychologické úrovni. Toť možná řečeno, ale Penance mi doslova vymáchal hlavu ve střevech. Takhle blízko vyhřezlým vnitřnostem jsem opravdu nepotřeboval být. Obraz je tak blízko, že ten smrad z otevřeného žaludku cítíte. I Fred Vogel se málem pozvrací (kdo by se mu divil). Střeva syčí, bublají a vypouští litry až černé krve. Ale nejvíce znepokojivé na tom všem je, člověk začne přemýšlet, jestli opravdu nevykuchali živého borce. Opravdové pitvy nevypadají takhle odporně.

5. Saló, or the 120 Days of Sodom (1975)  - Finální scéna

Myslím, že snad každému bylo jasné, že Saló se na nějaké příčce muselo objevit. Není divu, tenhle film je opravdu vrchol exploitation, ale nějaký snobský filmový kritik by mě určitě nejradši ukamenoval, protože jen nechápu to "umění" a "alegorii". Ale ne, tomuto filmu není nic svaté a to dokazuje finální scéna. Asi každý čekal nechvalně proslavené pojídání hoven, ale u toho aspoň nikoho nemrzačili. Posledních přibližně deset minut je úchylná montáž všech zvěrstev co si dokáže člověk představit. Voyeurským pohledem dalekohledu sledujete všemožné znásilnění, bičování, pálení genitálií a bradavek, vyřezávání očí a jazyka, skalpování, bičování a v neposlední řadě cejchování. A jak toto probíhá, tak pozorující dědci ve svých křesílkách si vesele vypráví vtipy. Jeden z nich pochválí i svého sluhu, že při tom všem má erekci. Tato scéna je opravdu velice nepohodlný snuff film, při kterém hraje klasická hudba. Možná sem já ten hlupák, ale opravdu nevidím nic uměleckého na pálení penisů. Saló, film který definoval kontroverzi na dalších 30 let.

4. A Serbian Film (2010) – Incest

A Serbian Film je tak ujetý, že ani já ho nemůžu brát vážně. Nicméně je v něm jedna scéna, kterou si přeju vymazat z mysli. Mluvím samozřejmě o incest scéně. Opravdu jsem nepotřeboval vidět otce, který znásilní svého syna tak tvrdě, že mu začne téct krev z análu a kapat pěna od pusy. A jako by to nebylo dost, tak jeho příbuzný udělá to samé s jeho manželkou. A Serbian Film měl hodně podivných scén, ale tuhle sem opravdu nečekal a cítil sem se zle a špinavě když skončila. A pokud mi někdo znovu řekne, že to nechápu, že je to metafora, tak mu strčím penis do lebky.

      

3. August Underground Mordum (2003) - Nekropedofilie

Mordum, snad jasnější kandidát na tomto seznamu než Saló. Klidně bych nazval Mordum tím nejvíce zvráceným filmem, který byl v historii natočen. Sledovat ho je opravdu terapie šokem, kdy má člověk permanentně čelist na podlaze. V životě asi neuvidíte více pornografické nechutnosti než právě zde. Nicméně se asi jedná o nejdokonalejší snuff vůbec, protože mu nemůžu nic vytknout. Mordum Vás sežvýká jak kus hadru a poslední scéna to potvrzuje. Maggot, což je další úchylný psychopat ve vaně souloží s jasně mrtvou asi čtrnáctiletou mrtvolou. Celá koupelna je vytapetovaná krví a exkrementy a na dřezu, kde jsou kusy vlasů a kůže lezou červy. Kameramanka Crusty se tomu všemu vesele směje a točí dál nekro-pedofilii ve vaně. Mezitím Fred Vogel kuchá nějakou borku vedle a pořád nadává a ječí. Obrazově už je to tak dost šokující, ale neustálé nadávky, hádky, maniakální smích a ohlušující industriální hukot v pozadí znepokojuje člověka daleko více. Mordum se nedá vymazat z mysli, Mordum Vás změní.

2. Cannibal (2005) - Kastrace

Mnozí z Vás možná zaznamenali trend. Jako zástupce mužského rodu, nerad vidím klíčovou část naší anatomie jakkoliv poškozovanou. A německo-americký Cannibal z roku 2005 je proslaven snad jedině tímto činem. Vaše koule Vám celé ty tři minuty budou nadávat, na co se to sakra díváte. No a pokud by samotné řezání penisu nebylo dost, tak borec si vzal ten nejvíc tupý nůž co mohl najít. Nůž kterým mažu máslo je ostřejší! A pokud jste teda vydrželi to ukrutné pižlání tak na Vás čeká překvapení – borec se z toho pahýlu ještě vymočí. Z bláta do kaluže, opravdu. Ale nejvíce zvrácené je na tom to, že ten borec se chtěl dobrovolně nechat vykastrovat a jeho slastné (špatně nadabované) skučení je vrchol. Pánové, toto nechcete vidět. Radši skočte na zábradlí, to bude bolet méně. 

1. ???

Tak a jsme na číslu jedna. Někdo to možná předvídal, někdo možná nebude spokojen, ale ke konci dne budeme všichni špatně usínat. Tuto scénu sem dal jako číslo jedna, protože žádné jiné filmové postavy se neděsím tak, jako této. Co tedy straší mé sny?

1. Begotten (1991) – Bůh

Ano, Begotten a hrůzu nahánějící ztvárnění boha. Vždy jak vidím ten podlouhlý krvavý obličej s černými skvrnami místo očí, tak se radši podívám jinam. Neznám jinou postavu, které se nemůžu podívat do tváře. To bych si radši vyšel na rande s Regan z Vymítače Ďábla, než abych se přiblížil tomu stavení, kde sedí ta stvůra. Jeho přítomnost je tak zneklidňující, že mi vůbec nevadí, že se kuchá. Ale vždy když se přiblíží na jeho tvář a oči, tak se můžu posrat. Také jeho náhlé těkavé pohyby a třesoucí ruce mi nahání husí kůži. Začátek Begotten je ta nejvíce hrůzostrašná a disturbing věc co sem viděl, i ten barák mi přijde strašidelný. Hoďte na mě uřezané penisy, bublající střeva, incest nebo atomový výbuch, ale kuchajícího-se boha s Parkinsonem nechte prosím zamčeného v tom stavení!       

Outro

A toto je tedy deset scén, které Vás budou pronásledovat do konce života. Já si teď musím dát něco veselého. Malou mořskou vílu třeba...nebo Threads.

- Chirurg