Fuck! To jsem tak jednou čuměl na interview s Melvins (zrovna jsem ve stádiu, kdy tuto skupinu bezhlavě a onanisticky uctívám), když se v tom pán zeptal, zda bude pokračovat projekt supergrupy Fantômas s tím, že tam King Buzzo hraje na kytaru. Inu nezaváhal jsem a ihned jsem si něco pustil s doměním, že mě čeká podobná sludge/grunge rocková seance jako od už zmíněných Melvins. No, a bylo to... jiné.
Už jen háro Krále Buzza prozrazuje, jak normální je tvorba uskupení Fantomas.
Takže tak. Fantômas je projekt sestávající se z Buzze Osborna, Davea Lombarda, Trevora Dunna, a hlavně Mikea Pattona. Ano. Každý, kdo ví alespoň okrajově (jako já) něco o Pattonovi se určitě shodne na tom, že nemůže čekat nic úplně normálního a taky na tom, že tenhle pán musí sloužit jako sběrač vyjetých myšlenek proudících z paralelních vesmírů, usměrňovaných pro lidstvo pomocí jeho několika weird kapel. A Fantômas není žádnou výjimkou.
A jak teda tahle kapela zní? Podle většiny lidí jde o experimentální, avant-gardní metal (kritikem nazváno taky jako 'Dada-metal'), z čehož jsem chytrý asi tak, jako ze smyslu lyrics na albu LuLu. Osobně jsem zatím prošel poslechem pouze jedné desky, a to "The Director's cut". Jenom podle toho, co jsem si projížděl tracklisty ostatních počinů této skupiny, můžů označit The Director's cut už teď za nejucelenější nahrávku.
Album je vlastně kolekcí cover verzí známých i méně známých main themes pro horrory a thrillery. Mezi jinými zde najdete předělávku znělky Godfathera, Rosemary's Baby a nebo The Omen. Nečekejte však regulerní nahrávky. Album je plné Pattonových skřeků, různých hluků, výrazných kytar, klidných i ultrarychlých bicích, a to v časech, kdy je nejméně čekáte. Demonstrovat to jde napříkald na předělávce pro Omen, kde vám zničehonic dá přesdržku našláplá Lombardova sypačka.
Za zmínku stojí i tenhle živák, kde nikdo očividně neočekával a nepochopil takový nášup roztancovaných avantgardních čaker uprostřed regulerního fesťákového odpoledne. Osobně si myslím, že šlo pouze o ultimátní trolling iniciovaný přímo od pořadatelů. Tímto videjkem se i rozloučím, tak pa.
Jak pokračuju s tady tím blogem, který momentálně čte pár mých zbylých kamarádů, a pár náhodných klikačů, uvědomuju si, že každý člověk v sobě asi musí mít aspoň trochu hipsterství. Někdo si líže vlasy na stranu, a nosí kšandy. Někdo se třeba fotí, jak čte, a pije čaj. No, a někdo zase zakládá bizár blog, a v podvědomí doufá, že nějaká bystrá osoba někdy strašně zcení jeho zájem o aspoň tuhle debilní a úchylnou formu umění...A tenhle žvást vznikl třeba kvůli toho, že dneska chcu psát o Gojinovi Ishiharovi, který má na svědomí sice boží kresby, ale vím o něm víceméně hovno.
O Ishiharovi jsem toho na netu fakt moc nevyhrabal. Vlastně se dá najít asi jenom jeho kultovní ilustrace japonských monster ze stejnojmenné knihy, a hrstka dalších. Zdroje uvádí, že Ishihara ilustroval knihy v 70. letech pro vzdělávací a zábavné účely určené pro děti(!), což tomu všemu přidává poměrně na bizáru. Já nevím, ale výjevy jako pavouk s ženskou hlavou, humanoidní želvy stříhané podle kastróla, nebo goblin se splašenýma čakrama stahující člověka z kůže mi přijdou celkem úchylné, a creepy ještě teď, kdy si o sobě troufám říct, že jsem (aspoň věkově) poměrně velký kluk. Obrázky jsem na šel na facebook stránce věnované jeho tvorbě, kde jich najdete více. Podívej!
Rashōmon no oni(Obr z rashomonské brány)
Jorōgumo(doslovný překlad: pavoučí děvka. Děti ocení)
Tákže po dvou animácích si dáme ještě jeden, teďka už ale hraný kus. A proč né něco lehce erotického, žejo. Řeč totiž bude o režisérovi, a jeho jednom né moc známém, leč velmi signifikantním díle.
I přesto, že je Gaspar Noé v povědomí poměrně většímu publiku než ostatní kinematografická hovada, tak se dá říct, že nic úplně 'normálního' ještě nevypustil. Možná i proto je kritiky zařazen do podivného subžánru 'New French Extremity' vedle takových děl, jako jsou například Inside, Haute Tension, nebo Martyrs.
Jeho tvorba je specifická zejména viditelným experimentováním, rozlítanou kamerou, šíleným střihem, božíma titulkama,a grafickým (a kurva uvěřitelným) zobrazováním jak násilí, tak i sexu. Není proto problém v jeho filmech narazit na vyobrazení znásilnění, potratu, rozmrdání hlavy hasičákem na srač, či zmlácení téhotné ženy.
Posledním zářezem v Noého filmové tvorbě je feťácký opus 'Enter The Void'. Většina lidí ale bude spíše znát kousek jménem 'Zvrácený', který se proslavil zrovna hlavně devítiminutovou znásilňující scénou. Za zmínku určitě stojí i film 'I stand Alone', který slouží jako jakási sonda do života jednoho zkurveného starého smolaře.
Noé má však na kontě aji pár kraťasů, a teď už asi nikoho nepřekvapí, že jedním z nich je i takové ujeté (rozuměj umělecké) porno. Zajímavé je, že i když jde o regulérní Pé, tak jde na něm vypozorovat všechny Noého režisérské rysy. Je tu tedy dost grafická scéna, epileptický střih, a aji ta kamera si tu na chvilku zalítá.
Edit: Pokud vám přišlo, že se v tomhle kraťasu ubírala přehnaná pozornost na kondom, nemýlíte se. Film totiž měl původně nabádat Frantíky k bezpečnému sexu. Nikdo tehda ale asi netušil, jak to dopadne, když to veme do rukou strejda Gaspar. Informaci o tom, zda se film pouštěl na Francouzských základních školách v rodinné výchově jsem bohužel nenašel.
Čao! Ano, jsem si vědom, že jsem se poslední dobou flákal, ale teď s sebou přináším snad tu nejvíce zvrhlou a bizarní věc, co tento blog zažil. Mluvím o relativně novém filmu Where the Dead Go to Die od tvůrce Jimmyho ScreamerClauze. Udělejte si pohodlí a připravte se sestoupit do nejtemnějších hlubin absolutního šílenství. Můj zájem o tento film vyvolala řada komentářů, které nazvali tento film tak traumatizujícím, že ho museli po 15ti minutách vypnout. To mi znělo jako solidní reklama a začal jsem film hledat. Jednoduše řečeno, WTDGTD je surrealistický horor tvořený CGI animací. A tak jsem si řekl, že jsem přece velký kluk a nějaký animovaný film mě jen tak nerozhodí. Nicméně až film skončil, tak sem byl rozházený dostatečně.
"He's
watching you.... and he loves you"
Příběh WTDGTD je nesmírně komplikovaný a na konci nečekejte žádnou smysluplnou rezoluci. Jedná se spíše o řadu vizuálně zajímavých (a totálně ujetých) obrazů, které se postavám zjevují či dějí. Nicméně hlavní děj se točí kolem party rozladěných dětí a jejich setkání s pekelným psem Labbym, který se vydává za posla božího. Ten je pak uvrhne do absolutního pekla schizofrenie, sexuální deviace, pornografie, týrání a rituálních vražd. Musím také podotknut, že film je tak výstřední, že jsem během jeho sledování pochopil děj jak Eraserheada, tak Naked Lunch a domyslel konec Inception. Vtípky ale stranou. Tohle není jen tak obyčejný animovaný film. Styl v jakém je vytvořen na první pohled vypadá lehce komicky, protože náramně připomíná PlayStation 1 grafiku. Ale v momentě jak uvidíte první kill, tak Vás smích přejde. Ne vše vypadá přesvědčivě (tekoucí krev, mluvení, vlasy), ale ScreamerClauzova CGI animace je ideální pro tento film. Je výstřední a unikátní, dokáže vytvořit ty nejbizarnější koláže a postavy co jste kdy viděli. Kdyby tento film byl natočen s reálnými herci, tak by za A nebyl tak působivý, a za B ScreamerClauz by momentálně seděl v base. Většina scén z tohoto filmu je tak abstraktních a zvrácených, že neexistují slova na jejich popis.
"I killed myself the other day..."
Nikdo kdo tento film viděl určitě nečekal, jak jim znásilní vnímání reality. Takhle schizofrenní, zvrhlý, syrový, úchylný a mrazivě nevtipný film jsem neviděl dlouho. Kdybych měl poupravit svých TOP 10 nejvíce disturbing scén, tak WTDGTD bych tam určitě hodil. Někdy jsem si připadal, jako kdybych se díval na něco nelegálního a kdyby mi náhodou někdo vešel do pokoje, tak to přepnu na porno aby to nebylo tak divné. Hned první kill filmu zahrnuje Labbyho, který vykousne nenarozené dítě z matčiny vagíny a vyplivne ho ven i s pupeční šňůrou. Hned potom ukousne otcovy penis a jako kdyby to nebylo málo, tak se nechá oprcat jejich 10ti-letým synem nad jejich znetvořenými mrtvolami, protože je to prý to co by Bůh chtěl. A pokud tohle už je na Vás moc, tak na zbytek filmu bych se opravdu nedodíval. Násilí je skutečně bestiální a film se nebojí vyobrazovat dětskou pornografii, týraní dětí či zoofilii. Přiznám se, že jednou jsem to musel stopnout, pořádně se nadechnout, a až potom pokračovat dále. Jaké jsou tedy mé konečné pocity? Vtipné na tom je, že pokud z hlavy vytěsníte tu extrémní a skoro nelegální zvrácenost filmu, dostanete velice zajímavý a poutavý surrealistický produkt. Atmosféra filmu je naprosto monumentální a ScreamerClauzovy morbidní výjevy jsou velice kreativní a dokonce i k zamyšlení. Proto je zajímavé, že film jenž obsahuje tolik úchylností je snad jeden z nejvíce unikátních filmů co jsem kdy viděl. Jeden uživatel na IMDb napsal něco ve smyslu "Kdyby někdo dal panu ScreamerClauzovy balík peněz, tak by lidé zažili revoluci v kinematografii", což dle mého zní velice pravdivě. Pod vší tou gore vrstvou je opravdu jedinečný film, při kterém Vám spadne čelist na zem.
"This has been the happiest day of my life"
Where the Dead Go to Die je trip. Pokud nato máte žaludek a duševní zdraví, tak se nato zkuste podívat. Ale na filmový večer s rodiči vyberte radši něco jiného.
Také stojí za zmínku, že Jimmy ScreamerClauz spolupracoval na klipu "Clinical Sodomy 3D" od Butchers Harem (k vidění tu: http://www.youtube.com/watch?v=DDgTztdv33k ). A ve WTDGTD se na chvíli objevuje i Bushpig (AKA Passenger of Shit), který dabingu přispívá výhradně jen svým řevem. A když už jsme u toho dabingu, tak mě relativně překvapilo, že jednu z rolí dabuje Linnea Quigley, známá především z béček z 80tých, jmenovitě Return of the Living Dead, Silent Night Deady Night či Hollywood Chainsaw Hookers. Toť vše, Hail Satan.
Tak jo. Po apokalyptickém failu, který se měl stát dva dny před vánocema nadešel rok 2013, který doufám nebude tak rybí jako ten loňský. Prvním impulsem toho, že tomu tak nemusí být je mnoho letos vycházejících novinek jak ve hrách, tak v hudbě, a kinematografii, tzn- i v Horroru. kromě kurvesky očekávaných kusů jako Evil Dead, The Lords Of Salem, nebo The Maniac vyjde i kokotinka jménem ABC's Of Death.
ABC's Of Death je totiž takový minifilm x 26. Koncept téhle myšlenky je takovýto: Tvůrci vzali celou (Anglickou = 26 písmen) abecedu, a ke každému písmenku přiřadili jeden kraťas s tím, že název filmu musí začínat na ono dané písmeno. Máme tu tedy Apokalypsu, Bigfoota, Cycle, Dogfight atd. Na projektu se podílejí i takoví horroroví majstři jako Xavier Gens (Divide), Srdjan Spasojevic (Srpski film), či Ti West (House of the Devil). K předběžnému shlédnutí lze na netu dohledat zastánce písmena T - Toilet.
Proč zrovna Toilet? Protože je to samozřejmě bizár, ale taky protože tu nebylo ještě nic, co by zahrnovalo plastelínu. Jo. Tahle plastelínová gore sranda je dělána stejně, jako tučňáček Pingu.
T is for Toliet má na svědomí Lee Hardcastle, který si řekl že ve svém grosteskním animáku spojí řádnou porcí brutality, černý humor, a dětský záchodový syndrom. Tvůrcům ABC's Of Death se dokonce pozdával tak, že dokázal vyřadit naprosto boží T is for Talk, který je ke shlednutí zde.
